Alpská dovolená v Rakousku se povedla – Mallorca byla alespoň pro mne velkým zklamáním, zlaté řecké ostrovy v krizi, jediné co to trošku zachránilo bylo delfinárium v Palmě – v delfináriu jsem v životě nebyl, bulharskou Varnu z před třiceti let si vůbec nepamatuju, důkazní materiál v podobě fotografií mně usvědčuje z omylu – přítel Pájinek šetří peníze obci Metylovice, v přištích komunálních volbách morálně podpořím jeho kandidaturu do obecního zastupitelstva – víkend na jachtě v Chorvatsku na začátku září se povedl, počasí nám přálo, i když první den to vypadalo, že z přístavu v Murteru vůbec nevyplujeme – na Oktoberfestu jsem byl poprvé, a taky asi naposledy, po zkušenostech se sezením na úzké lavici, s opilými Němci, kteří se ti zpocenými zády lepí na záda, frenetická kapela dechovky na jejichž německé lidovky jak na povel dupe celý opilý sál na stolech (kdo nedupe není happy, hop, hop, hop...), kožené bavorské kalhoty a modrobílá košile podmínkou, děkuji nemusím, ještě že jsem neměl žádná velká očekávání, prostě taková Matějská pouť s pivem – přežil jsem let do LAX (pro mé dlouhé nohy zážitek jako vždy), v poušti Indian Wells jsme měli celosvětový sales meeting, kufr mi nebyl ztracen, ale takový Pavel Zmitko by mohl vyprávět hrůzostrašné story s British Airways – sraz po 20 letech přerovského gymplu se povedl, ale bylo nás celkem málo, jenom asi polovina, u Bukáčků mají opravdu velmi dobré tataráky – přerovští hokejisté vstoupili do sezóny hůř než loni, ale budeme jim fandit stejně dle možností být v sobotu v Přerově na domácích mistrovských zápasech - rodina Krajcarova a Dr. Ščučka se před nedávnem ozvali a slíbili návštěvu, čekat je budeme v jarním termínu nejdříve (pokud čtou, jako že nečtou..) – Anička radostně chodí do školky i do gymnastiky – Jiřík měl podruhé v krátké době zase angínu, ale jinak jsme léto přežili bez dětských nemocí – Jiřík začíná mluvit, je to sranda – Millennium trilogii už jsme viděli celou, dobrý biják – začala nám opět nová sezóna seriálů... Dr. House, BBT, Himym a US Office – fotky přidány do fotogalerie – loni touto dobou napadl u nás první sníh (polámalo to stromy na zahradě) – Vánoce se blíží – je sobota ráno a děti vstávají v 6 hodin ráno, přes týden Aňu nemůžeme vykopat z postele před půl osmou.... něco mi to připomíná z mého dětství.
Perioda novinek na této stránce se výrazně zvýšila o 25%, a to ze čtyř měsíců pouze na tři (nebo snížila ???) – blog píšu těsně před naší dovolenou, proto jsem v příjemné a uvolněné náladě – Lucka má po korekci očí, není to ještě úplně 100% jaké byly její očekávání, ale snad to bude dobré – v práci máme za sebou obchodně nejtěžší kvartál, ve zkratce = přežili jsme – garáž nově vyspádována a v plně funkčním provozu – nutnost všechno vyťapat ven, byla příležitostí k selekci uložených věcí - obklad zídky, který na jednom místě částečně opadal, opraven taktéž – z Moura se vyklubal celkem nerudný kocour, který když nemá svůj den, se nebojí skočit s připravenými drápy na kohokoliv z rodiny – nevím, jak moc k tomu přispěla aktivita našich dětí, které se na něho dívají jako na plyšovou hračku – zdravotní stav dětí se v červnu stabilizoval, mokré nosy jsou minulostí, nyní zase pro změnu vyskakují fleky ze slunka, furt je něco – Jiříka jsme úspěšně na začátku června zbavili jeho závislosti na dudlu – jeho mluvené pokusy začínají nabírat na intenzitě – a jeho hudební estrády signalizují, že maličko hudebního sluchu přece jenom po mně zdědil (abychom byli genderově objektivní, tak i po Lucce samozřejmě) – Anička přišla o svoji roční hřívu pouze díky své neochotě se česat každé ráno a proto jednou ráno nervy ujely a nůžky zajely, podle mého neobjektivního názoru otce jí to sluší více (jenom pro pořádek, nestříhal jsem já...) – Jiříkovi budou za chvilku už dva roky, toto letí.... - červencová vedra jsme přežili, ale byl to docela záhul – zahrada roste, tráva taktéž, vypadá to k světu, však je načase, už je to třetí rok – sekačka byla poprvé na údržbě, tak zase nejdřív po roce – dodívali jsme poslední sérii „Lostů“ a skončilo to tak nějak neslaně nemastně, asi jsme měli velká očekávání - díky narůstajícímu počtu fotek v galeriích, jsem obrátil třídění, teď se nahoře zobrazují fotky nejaktuálnější - na dovolenou se těšíme, bo si ju zasloužime – dovolenkářům zdar!
Tak jsem si nedávno tady níže sypal popel na hlavu, že jsem stránku neupdatoval po dobu tří měsíců, a ejhle, ono to jde nechat vše při starém i měsíce čtyři - člověk bude muset důkladně popřemýšlet, jak udělat sumarizaci toho důležitého, co se událo – Vánoce byly svátky klidu a míru, a kupodivu navzdory předpovědím i na sněhu – na Silvestra jsem se naučil hrát nové společenské hry a taky posílat zprávy do chatu na televizi Óčko – leden začal v práci v trošku nové roli a tudíž i mírně hekticky (a hektický byl bohužel i konec kvartálu) – děti zimu přežily střídavě s rýmou, střídavě s kašlem, Anička navíc s pouze příležitostnými návštěvami školky – zima letos byla opravdu otravná, toho sněhu i v půlce března jsem měl plné zuby – dvoutýdenní karanténa dětí před odjezdem na první rodinnou lyžařskou dovolenou vzala za své, když Jiřík v den odjezdu skončil na intezivce v nemocnici kompletně dehydrovaný díky příjemným rota virům – s Aničkou jsme odjeli sami, ale zvracení a teploty se dostavily s dvoudenním zpožděním, prostě paráda – ale jinak samotné lyžovaní bez chybiček, Anička už byla donucena dělat pokroky díky nucenému pobytu na modré sjezdovce, přístí rok už musí dostat lepší lyže – já naprosto nadšen z nových lyží a i z pocitu, že existují přeskáče, ve kterých noha může být utažená a nárt nemusí trpět jako zvíře (díky botám od dědy) – byl jsem pokárán, že boty Lange už si nemám příště kupovat, a opravdu nebudu – Velikonoce proběhly klasicky na Bahenci, počasí celkem příjemné, i když tak teplo jako loni nebylo – novou výbavu Lucky jsme jenom přece jestě vyzkoušeli na Kaprunu v půlce dubna o víkendu bez dětí, ale počasí nám moc nepřálo, přesto spokojenost – jaro nepřineslo zázračnou změnu zdravotního stavu našich dětí, tudíž stále bydlíme se strejdou kašlem a tetou rýmou - zahrada po dlouhé zimě poměrně zmordovaná, ale trávník byl nastartován a zbavil jsem se i plísně, které bylo více než loni – při úspěšné vertikutaci jsem ustřelil trysku závlahy, ale již opraveno, závlaha byla vyfouknuta dobře, funguje jak má – na začátku dubna jsem nadšeně rozházel kvalitní travní semeno, čímž jsem potěšil všechny ptáky v okolí, jelikož jsem jim nabídl přijemné přilepšení jejich jarního jídleníčku, nyní už poučen a přístě bude dosévat až v květnu – a pak, že člověk dvakrát neudělá stejnou chybu – sekačka opět přežila zimu bez újmy a znovu nastartovala na první ťuk, smekám svůj imaginární klobouk před anglickou kvalitou – vrtulky javorů, které jsem měl rád jako dítě, teď upřímně nenávidím, díky faktu, že z každé vrtulky všude (kůra, tráva..) rostou malé rostlinky, taktéž pecky z třešně zahrabané nevinně v trávě od loňského června najednou zázračně ožily a derou na povrch ve formě malých stromečků – naše dva pokusy o rozšíření naší rodiny o kočky dopadly loni neúspěšně, a nakonec to se vyvrbilo tak, že si nás náš nový kocour po zimě nakonec našel sám, jednou stačilo naplnit misku a už se od nás nehnul, možná i proto, že jsme ho vyléčili z ošklivého psího kousknutí, pro kterém skoro dva týdny nedošlápl na pravou přední – pochyby o tom, jaké mu dát jméno stále trvají, jelikož nás nic nenapadá, mně se sice furt dere do huby jméno Mour, ale to jaksi neladí k jeho bílo-rezavému kožichu – chválím obec Palkovice za zřízení obecního sběrného dvora, konečně budu mít řešení pro věčný problém „co s trávou“ – po zimě se ukázalo, že problém s dlažbou a vodou/sněhem v garáži se dá finálně vyřešit pouze tím, že celá dlažba půjde pryč a celé se to znovu vyspáduje, což se právě děje v tyto dny, za pomoc děkuji příteli Pájinkovi – plná funkčnost naší větve kanalizace zatím v nedohlednu, a tudíž u ledu jsou i mé plány ohledně akvária – Jiříka jsem minulý týden poprvé ostříhal a přestože to byl můj první „pacient“ se musím pochválit (i když chápu, že drtivé vetšině mého okolí je jasné, že bych se jako holič neuživil ani jeden den) – týden bez evropského letání jsem měl naštěstí pracovní povinnosti pouze v Česku, takže jsem nemusel řešit žádné nepříjemnosti jako mí někteří kolegové (například cesta vším možným z Londýna do Rigy za tři dny) – na začátku března jsem to byly dva roky, kdy se spustil tenhle web - zase jsem se vykecal, tak zas na řadu přijdou nové fotky (coming soon...)
Zima jak v Rusku, a pak že se globálně oteplujeme – doteď jsem si myslel, že nejvíc sněží, když jsou teploty kolem nuly, ale realitou jsem byl vyveden z omylu – vánoční osvětlení domu úspěšně nainstalováno a vypadá to opravdu moc pěkně, svítíme od prosince – moje tělo stárne, a tak jsem pochopil, že kombinace nedělní squash, úterní fotbal a čtvrteční ricochet není to pravé ořechové, obzvláště pro tělo, které aktivně něco dělá pouze tehdy, když pracovní rozvrh dovolí (zrovna jsem ten daný týden nikam necestoval) – zlomené žebro, není to samé co asi poškozená žeberní chrupavka – opět jsem si potvrdil, že nejsem příliš « early bird » (ranní ptáče), jelikož ten squash jsem hrál v neděli v 8:00, a byl jsem vyřízený pro celý den, jo něco jiného je, když se hraje v osm večer, dohraje se a jde se do hajan – splnil jsem si malý sen a koupil jsem si entry level zrcadlovku, automaticky to ze mne lepšího fotografa neudělá, ale jak říká Pájínek, základem je dobrý vercajk – už jsem fotil ptáky u krmítka, a je to výrazný rozdíl – zahrada momentálně pod sněhem, ale sníh má polevit, tak věřím, že budu ještě schopen povázat rakety, což jsem nestihl před sněhem díky nezvykle teplému listopadu, který mě ukolébal – díky nesmyslně vysoké ceně letenky do Ljubljany, jsem vyzkoušel poprvé cestu autem, a byl jsem tam dříve než letadlem přes Vídeň a za desetinu ceny – doma jsem upgradoval multimediální přehrávač za stejnou verzi akorát s Ethernetem « WD TV Live », maximální pohoda při streamovaní cokoliv (video, fotky, muzika) ze síťového disku či videa z YouTube, vyzkoušejte – propadli jsme humoru nového sitcomu « The Big Bang Theory », nemá to chybu, prý to už běží na Prima Cool, ale dabing pro nás není to pravé ořechové – netrpělivě čekáme na začátek února na start předposlední série « Lostů » – smutná zpráva na konec, v listopadu jsme se naposledy rozloučili s naším dědou Erichem, ale už víme, že se zase jednou někde všichni potkáme, jak řekla Lucka, něco tam nahoře potřebovali opravit, tak už ho zavolali, a já tomu opravdu věřím – všem přejeme pěkné vánoční svátky a vše nej do roku 2010.
Za jednoznačné a očividné zanedbání mých reporterských povinností, budu pro sebe požadovat ten nejpřísnější trest – tři měsíce bez telegrafické svodky – dokončena nová pracovna, s výsledkem maximální spokojenost – v srpnu oslaveny dvě šedesátky z rodinného kruhu – pan Malíšek se v srpnu podruhé oženil – pan Prostějovský a jeho šikovný team úspěšně budují místo svého odpočinku v podhůří Beskyd – letní dovolená proběhla bez výrazných komplikací, mozek byl vypnut, tudíž účel splněn – Jiřík má zúžené slzné kanálky, budeme to muset řešit – v Palkovicích dokončili obecní chodník, konečně chodci nemusí kličkovat mezi auty, děkujeme fondům EU – teď už jenom dokončit tu kanalizaci, a můžu začít plánovat akvárko - konec kvartálu v práci proběhl v pohodové atmosféře, stejně jsme tak začal i vánoční kvartál, doufám, že se loňská hysterie nebude opakovat – letošní první sníh přišel nečekaně už v půlce října, zahrada to odnesla jistými následky, obzvláště na stromech – víkendový ozdravný pobyt v Aténách pro rodiče bez dětí přinesl odpočinek, ale taktéž prudký déšť první po půl roce, máme hold na takové věci velké štěstí – divadelní představení „Čtyři dohody“ v podání Jaroslava Duška je opravdu jedinečným zážitkem – společné focení u paní fotografky bylo opravdovým požitkem, už vím, proč nechci být modelka, ale fotky jsou opravdu pěkné, máme to ale pěknou tradici – druhý pokud o asimilaci koček s naší rodinou opět nevyšel, takže kočky jsou teď u ledu – vánoční osvětlení domu bude v procesu, hned jak se Venca uzdraví, materiál nakoupený je – ptačí budka se chystá pomalu ven plnit si své zimní úkoly, před sezónou prošla údržbou a vylepšením – strakapoud už nás opět navštěvuje a občas buší do obložení a já zase vybíhám napolo oblečen z domu, takže je vidět, že přátelé zůstali přáteli.
Updaty se vlečou a proto opět pouze krátký telegrafický přehled populárního seriálu “Olejníkovi” (pro ty z vás kdo čtete), tentokrát za posledních 6 týdnů – zjistil jsem, že forma krátkých sdělení mi plně vyhovuje (ale do 140 znaků jako na Twitteru bych se nevlezl) – fenomén iPhone funguje dokonale, po 3 měsících práce bych už vůbec neměnil, i když malé chybičky se taky najdou – auto obstálo dokonale při třech výletech do Rowy na pobřeží Baltu, najeto přes 4500 km a v autě stráveno přes 60 hodin – Balt je opravdu studené moře i na začátku července – malinko jsem změnil názor na Polsko, o trošku méně na Poláky (kdo mě zná, ví, o co jde) – příští ozdravný pobyt bude určite v jiné lokalitě - 14 denní pobyt rodiny mimo útroby palkovického obydlí využit k budovaní nové pracovny v prostoru nad garáží, která už je skoro celá hotová – pořadí provedných prací: instalace střesních oken, zatepleni střechy, protažení topení z garáže, vybourání otvoru pro schody, odbetonování překladu kangem, přemostění trubek vysavače, instalace sádorkrtónu, zpevnění podhlahových kleštin trámkem, položení nové podlahy, malování, koberec, nábytek a to je vše – navrtané či přeseknuté kabely se opravují obtížně – navrtaná trubka teplé vody zatím drží (doufejme že napořád), ale dořešen problém se změkčovačem vody – garáž po stavební apokalypse znovu uklizena na pořádek – Anička má letní prázdniny a pravidelně se ujišťuje, že do školky stále nemusí – Jiříkova alergie nepotvrzena, naopak zjištění přítomnosti streptokoků v očích a nose, cože je dobrá zpráva, protože to lze jednoduše přeléčit antibiotiky (což se již děje) – Jiřík už chodí za jednu ruku a zanedlouho bude chodit úplně sám - zahrada ošetřena postřiky proti záškodníkům, trávník nahnojen dlouhodobým letním hnojivem (začíný růst jako šílený) a taktéž po celé ploše proveden dosev golfovou směsí – rodina rozšířena o dvě nová koťata (Micinka a Mourek - netvrdím, že jsme originální), druhý pokud o aklimatizaci už snad vyjde (detaily o prvním pokusu se chlubit nebudeme) – prasečí chřipku jsem si ze školení v Anglii nepřivezl – dovolená se kvapem blíží - Méďa už ví co je www.linkedin.com – v práci období dočasně relativní pohody, ale to přejde – v létě je ideální čas na přemýšlení o vanočním osvětlení domu – a už mě nic jiného nenapadá, tak končím - pokud jsme na něco zapomněl, tak to nebylo důležité – dalším socialistickým závazkem bude opět uploadovat novou várku fotek.
Po měsíci telegrafický update novinek – k vajíčkům chovám v poslední době větší sympatie než dříve (ODS za tím nehledejte) – volební povinnost jsem splnil a napjatě čekám, jak to dopadne, chci totiž “jistotu” - žahance od maltézkých medúz bolí jak sviňa, hojí se v lepším případě týden, a pomáhá pouze Advantan mastný krém – Malta jako ostrov úplně nezklamala, ale pravou pohodovou rodinnou dovolenou hledejte jinde – Pavel Becke si myslí, že vodní skútr se řídí jako motorka, podle toho vypadaly ty náklony – zahrada úspěšně vzkvétá, rododendrony vypadaly nádherně – pár neprosperujících rostlin přesazeno, vyměněno a místa pokusně vydrenážována, tak uvidíme – tráva se už vzpamatovala – truhlíky v oknech už jsou, a taktéž namotované zábrany proti jejich pádům, jako jsme byli svědky loni – rekonstrukce prostoru nad garáží ~ alias “moje nová pracovna” začala minulý týden – zatím jsou usazena střešní okna, je zatepleno a nachystány konstrukce na sádrokartóny – v pondělí namontována naše nová balkónová markýza, s výsledkem je maximální spokojenost, ale sluníčko jako by to vědělo, celý týden pořádně nebylo vidět – ve středu slavnostně SmVAK zvyšil tlak vody napojením na novou vodovodní větev, sprchování konečně dostalo pořádný tlak ~ tedy po roce trápení, kdy se mýdlo vodě smálo – problém s internetem snad konečně po roce vyřešen (tři týdny už bez problému drží), magickým řešením byl porušený kabel po trase k nám na dvou místech a bohužel i vadný modem – byli jsme s Aničkou nabouráni nepozorným řidičem, který přehlídl značku a tudíz nám jedoucí po hlavní nedal přednost, naštěstí jenom plechy, a už je to opraveno - sousedův milý ovčácký pes rozkousal na několika místech plot a začal považovat naši zahradu za svou, tudíž se to muselo řešit – Jiříkovi rostou zuby o sto šest, a za ruce už chodí, většinou s otevřenou pusou a nadšeným řevem, že objevuje svět – Anička oslavila své čvrté narozeniny, utíká to strašně rychle, její porod si pamatuju, jako kdyby to bylo před měsícem – počítadlo se brzy přehoupne přes 2000 návštěv – tak jak je vidět výše, posledních 6 týdnů jsme se rozhodně nenudili.
Téměř do dvou měsících opět něco málo mých plků. Ne, že by se
nic nedělo, to spíš obligátně nebyl čas. Začínám pátrat
v paměti, kde
začít. Napřed pochvala mé drahé polovičce – jak jsem předpokládal, její
zkouška z počítačů byla „piece of cake“ a dostala jedničku.
Ale těch
nervů. Anička začala zase chodit do školky, drobné rýmy
a nachlazení
nekončí, ať už jednoho nebo druhého prcka. Jiřík možná po mně zdědil
nějaké alergie, možná i sennou rýmu, více ukáže speciální
vyšetření.
Anička se ve školce učí manýrům, které se nám až tak nelíbí, proto
musela nastoupit kombinace tvrdých fyzických trestů (neúčinkují
a tudíž
se neaplikují) a zákazu konzumace čokolády (věřte nevěřte
funguje).
Na mne přišla asi jarní únava, a tak jsem usoudil, že mám
chronický
únavový syndrom a rozhodl se, že je potřeba provést důkladnou
preventivní prohlídku. Tak ukázala, že můj BMI index se zhoršil (pro
mne žádné překvapení), a také, že mám hraniční hodnotu cukru v
krvi
(překvapení bohužel). Káva bez obvyklé dávky cukru nechutná tak jako
dříve. V práci nám začal nový kvartál, a zatím to vypadá, že
by to
mohlo být relativně v klidu a pohodě, uvidíme. Ze
služebních cest žádná
zabavná scénka v poslední době není.
Velikonoce proběhly bezproblémově tak jako loni na chatě
Bahanec.
Nejdůležitejší bylo, že byl připraven dětský program
s animátory pro
přítomné děti. Rodiče většinou neanimovali, ale snažili se odpočívat.
Strejda Frank se ukázal, jako zkušený dovolenkový manažér,
a složitý
úkol vyřešil s vervou na jedničku. Pochvala za naši rodinu.
Zahrada přežila dlouhou zimu relativně bez výraznější úhony. Vypadá to,
že zimu
nevydržela pouze jedna kleč a naše tráva dostala plíseň. Pan
trávodoktor aplikoval léčbu a plíseň zmizela. Ovšem daň za
plíseň
přišla v pohodě nemožnosti zavlažovat a tudíž část trávníku
proschla
(bylo totiž dost teplo). Jarní údržba začala. Trávník byl doset,
a
musím řict, že semínka trávy opravdu ptákům chutnala, protože nic
nového nevyrašilo. Díky všichni kosové, vrabci, sýkorky, konipasové
a
další. Zimní potěšení z krmítka kalí skutečnost, že ze všech
vyhozených
semínek z krmítka začal rašit zelený bordel, který tak
dokonale
prorostl svým kořenovým systémem s kůrou, že kůra musí jít
pryč a budu
tam muset vymyslet něco jiného. Sekačka má
velkou pochvalu, protože po žádné zimní či jarní údržbě naskočila včera
napoprvé. Smekám před ní po zimních zkušenostech se
sněžnou frézou.
Přítel Pájínek pomohl
s ukotvením
houpačky a skluzavky k zabetonovaným kotvám,
a tráva kolem dětského
koutku byla kompletně vyměněna za jiný odolnější druh. Více uvidíte na
fotkách, současné konstatovaní pouze je, že teď to vypadá jako položené
žluté seno. Alespoň to vytváří pekný barevný kontrast. Všechno nyní
pučí, bují a začíná kvést – update fotek přijde brzo.
Včera jsme se dívali na nejnovější film Clinta Eastwooda - Gran Torino.
Super film. Clint mi velmi připomínal našeho tatu (vizáží a pohybem).
Lucka akorát poznamenala, že nemluví tak sprostě (souhlasí), a já
přidávám, že si určitě neumí tak nechutně odplivnout jako Clint.
P.S. I když jsou tyto stránky silně nepolitické, nemůžu si odpustit
poznámku na závěr - Paroubek je kojot (vyměň písmeno a přesmyčka bude
vyřešena – nápověda - správné řešení není jojot a písmena „o“ a „t“ se
nemění).
První rok našeho webu. Docela rychle to uběhlo. Pamatuji si na
tu neděli pozdě večer, kdy jsem se konečně rozhodl, že si zaregistruju
doménu.
O chvilce později i virtuální server, to když jsem
opravdu
popřemýšlel, že na webu budu pracovat a slíbil si pravidelné
updaty.
Potom jsem se začal dívat po free templatech stránek, něco jsem
prošmějdil, začal oprašovat malé zkušenosti s tvorbou
statických
webových stránek, které jsem dělal koncem 90. let
o pevných discích
Western Digital. Nakonec jsem s žádnou pompou publikoval první
krátký
příspěvek, který se na webu objevil 4.3.2008 (stále ho najdete v
archívu s číslem #1). Dalším krokem bylo špekulovaní,
jaký nástroj
zvolit na jednoduché a rychlé publikovaní fotek na webu. Jako
vítěz
vyšel program JAlbum
a dodnes nelituju. Skin jsem si po nějakém
laborování upravil do původní (a dodnes využívané) podoby.
A potom se
začala dělat zahrada, a tak mých poznámek a fotek
přibývalo. Tak to
ve středu bylo přesně rok. Výtvor není sice žádný zázrak, ale snad to
nedělá naší rodině ostudu.
Sníh pomalu roztává – zavalené tůjky se začínají vzpamatovávat –
hraboši zimu taky přežili, protože jsem v trávníku našel další
díry –
kočičku na jejich likvidaci pořídíme na jaro – rozmrzlé trubky snad už
umožní deinstalaci bypassu na změkčovači - po roce změněna kolážová
fotka rodiny na úvodní straně webu – děti už jsou na tom zdravotně lépe
(zaklepat) – nova deska U2 zatím do ucha moc neleze – konec kvartálu se
blíží, v práci zase přihořívá – processor v domácím
počítači upgradován
(dar přítele “AMD” Káni) – záloha důležitých dat na disku se opravdu
občas vyplatí – WD TV je užitečná hračka ~
vyzkoušejte sami –
nesmrtelná
Nokia 6310i dostala novou baterku, aby vydržela další pětiletku – byl
jsem verbován na noční výšlap na Lysou (musím ale koupit čelovku) –
Anička začala trénovat na jarní a letní túry dětí
s tatínky (pokrok je
v tom, že nebečí po pěti minutách, že už ji bolí nohy) –
domácí
banánovník asi zimu nepřežije – Lucka úspěšně sbírá ve škole zkoušku za
zkouškou (jde jí to úplně samo, teď ještě zmákne zkoušku
z počítačů a potom už stránky bude dělat sama).
Tento týden mám dovolenou (musím vyčerpat starou dovolenou
z minulého
roku) a nějaké plány byly. Ty vzaly za své nemocí Aničky.
Takže sedíme
doma, i když jsme se chystali do Prahy a taky na
jeden den do Polska.
Anička už bude vědět, proč se nemá jíst sníh, i když nemyslím,
že by si
příště nelízla. Polovina školky je nemocná taky. Asi nestihneme ani
páteční dětský karneval.
Od pátku tady každý den sněží. Odhrabané jsou už hromady sněhu,
a stále
padá. No myslím, že přes 40 cm tady opravdu leží. Přes víkend jsem
dokonce odhrabával každý den dvakrát. V porovnání
s tou zimou
nezimou z loňska, je ta letošní o něčem úplně jiném.
Další krátké zprávy – modrý prcek prodán minulý týden skoro po pěti
letech služby – jelikož nepovolují mrazy, bypass na změkčovači musí být
stále instalován – strakapoud v poslední době nebyl viděn – Jiřík měl
už půl roku, pomalu je přikrmován, ale spotřeba mléka neklesá –
rychlost internetu zrychlena o 25% - v práci výrazné
organizační změny,
bez výrazného dopadu na moji osobu – znovu objevuju kouzlo muziky staré
20 let (např. Queensrÿche
– Operation Mindcrime,
1988) – na orchideji se objevily nové květy – po teoretické stránce se
chystám na předjarní údržbu na zahradě – definitivně rozhodnuto
o přestavbě prostoru nad garáží na pracovnu ještě letos
v létě (více
místa pro děti) – síla energetických kapek KingKong opravdu funguje bo
se cítím, jako velká opice.
I když titulek může vyvolat vaše pohoršení, přesto plním
zpravodajskou povinnost a informuji o dnešních
novinkách.
Velkým ptákem je samozřejmě «Strakapoud velký» (Dendrocopus
major), kterého se mi dnes podařilo vyfotografovat u našeho
krmítka. V zimě při nedostatku červíků a jiných
potvor vezme
zavděk i semínky.
Podle informací na webu, je tenhle exemplář sameček (má červenou
čepičku), dožívá se až 11 let a je silně
teritoriální. Takže
už vím, s kým máme tu čest. Víme o sobě už nějaký
pátek, ale
dosud jsme se
neviděli. Naše podbití střechy mělo tu čest se s ním potkat
již
několikrát, a byl to nerovný souboj dřeva a ptáka.
Když na
fotkách
vidím ten zobák, už se nedivím těm třískám a dírám
v obložení. No
nic, budeme si muset na sebe zvyknout (my jsme taky silně
teritoriální v tom smyslu, že se stěhovat nehodláme). Tak budu
věřit,
že
jarní a letní úroda červů bude dostatečná a on se
nebude
potřebovat
dokrmovat
naším obložením. Loni jsem na něho několikrát v pyžamu vybíhal po ránu,
kdy začal bubnovat do obložení, a můžu říct, že jsou to rány
jak
sviňa.
Čtyři princezny ode dneška najde návštěvník pokoje u Aničky.
Ona ještě
ani neumí pořádně počítat (alespoň se tak někdy tváří), ale přesně ví,
že se s mamkou bavila o šesti
princeznách, a tudíž že dvě jaksi chybí (vzhledem k velikosti
stěny by
ty zbývající dvě musely být namalovány na balkóně). Paní kreslířka
kreslila skoro
celý den, ale výsledek stál za to. Fotky ve fotogalerii.
Ty fotky ptáků
jsou ořezány z fotek s maximálním zoomem,
a už je tam vidět zřetelný
šum,
bohužel optika foťáku si sáhla na své dno. Že by byla třeba zrcadlovka?
Tak máme první zub. Daň za zub byla zaplacena velkým počtem
poslintaných triček a neklidným spaním v noci (tohle
stále platí). Ale
už je venku aspoň špička. Anička si pořídila zubní kaz Ervína, budeme
muset plobovat. Zítra zkusíme jít poprvé lyžovat s Aničkou,
uvidíme
jestli se jí to bude líbit, výhodou je to, že je to přeci jenom za
domem.
Vánoce prožity v klidu, míru a se střevní chřipkou.
Nesmím si brát
dovolenou, jelikož potom tělo vypovídá poslušnost. Potvrzeno již dva
roky po sobě. Ježíšek přišel, donesl co měl, odešel, ale neviděli jsme
ho. Na Aničku nezapomněl, jak nadšeně několikrát zdůraznila při
rozbalování dárků. Ptačí krmítko a jeho návštěníci jsou
vděčným
pozorovacím objektem. Kilo ptačího zobání zmizí během tří dnů. Už se
těším na tlusté vrabce na začátku března, ti se už na tom krmítku snad
ani neudrží. Dalšími pravidelnými návštěvníky jsou sýkorky (koňadra a
babka) a kosi. Zahrada zasypána bílou peřinou. Sněžná fréza
vyzkoušena,
ale ještě si v tom musím udělat nějaký smysluplný systém, kam
sníh
foukat a jak se vyhýbat zaparkovaným autům.
S pokrývkou vyšší si ovšem
už
neporadí, ale „ruční“ fréza stále musí.
Další krátké zprávy – internet už stabilně funguje, chybně nastavená
zóna na straně O2 slavnostně odstraněna, myslím, že si ode mne oddychli
- ucházející zimní guma zalepena – vybitá autobaterie vyměněna – tenké
startovací kabely opravdu diesel motor neprobudí k životu –
brácha už
je zpátky v Anglii – Kubík Juřina už má pět zubů – Anička už zase chodí
do školky – seriály měly vánoční přestavku – nová série Lost startuje
21. ledna – Jiřík oslavil ve zdraví a pohodě pátý
měsíc – pohádky čtené
před spaním spolehlivě uspávají pouze rodiče a ne děti –
aktualizovány
fotogalerie – pokud to ještě nevíte, vyzkoušejte RSS link níže –
manželce opětovně nabídnuta spolupublikační role, stále bez odezvy –
proto se tu vykecávám sám – dřeva ubývá, v krbu se topí –
venku mrzne.
Sliby chyby. Fotek Jiříka ani videa příliš nepřibývá. Jinak náš syn
prosperuje výborně. Má teď něco přes 7 kilo, což Aňa měla tak
kolem 8. měsíce. Přece jenom je to kluk, a má být
velký po kom. U Franků hlásí
příchod nového potomka Jakuba, další kámoš do party. Anička je stále
dětsky upřímná, když mě vyhání z domova na služební cesty
jenom proto,
aby ji pohádku před spaním mohla číst maminka, a ne tatínek.
Školka ji
naprosto vyhovuje po stránce sociální, méně už po stránce zdravotní,
takže teď zůstane doma až do Vánoc, aby konečně doléčila všechny ty
rýmy a kašlání.
V práci teď klasicky furt stejně, krize nekrize, úkolem je
přežít ve
zdraví poslední dva týdny do Vánoc bez spontálního bezhlavého
rozhodnutí, kterého bych později mohl litovat. Ovšem nálada mizerná.
Nesnáším létání v pátky, jelikož vždycky čuju nějaký problém.
A ani
tentokrát páteční cestování nezklamalo. Návrat z Bělehradu
v pátek
odpoledne se změnil v boj se dostat alespoň nějak do Vídně,
odkud už je
to Ostravy jednodušší. Poslední letadlo na lince
Vídeň – Ostrava jsem zmeškal. Halelůja další
nejbližší možný spoj neděle večer.
Ještě že existují autopůjčovny. Rozdíl v ceně služby osciluje
mezi 210 EUR – 650 EUR. Neuvěřitelné je to,
že tohle rozpětí je nabízeno 5 firmami, které všechny mají své
boxy na vídeňském letišti vedle sebe.
Jak tam může být ještě ta, co je nejdražší, je asi malý zázrak.
A ještě
jedno překvapivé zjištění. Auto z půjčovny pro mne nemůže být
německé výroby.
Ty prostě hranice východního bloku překročit nesmí. Asi je tady moc
krademe. Vítejte v EU ve 21. století.
Na zahradě bylo nainstalováno krmítko pro ptáky a hned začalo
být velmi
populárním. Kosi, sýkorky, vrabčáci a jiní nebudou mít v zimě
žádnou
nouzi. Na identifikaci dalších si budeme muset koupit atlas ptáků.
Modré auto zvané „Prcek“ teď pravidelně parkuje v garáži, aby odpadlo
ranní zdržení při případném škrábání námrazy. Cestou do školky je každá
minuta drahá. Už teď je jasné, že Prcek bude nahrazen větším černým
modelem „Black II“. Protože „Black II“ byl už taky nahrazen novějším
modelem „Black III“. Co je špatného na černé barvě?
A mým posledním hitem je americký sitcom „The Office“.
Strejdovi
Frankovi tímto děkuji za jeho stáhnutí z webu. Teď už té
americké
firemní mentalitě rozumím o kapečku více. Ale jenom o trochu.
Po měsíci opět něco málo novinek. Ono se to nějak všechno strašně
zrychluje, a času je nějak méně. Sebekriticky musím přiznat,
že
Jiříkovi dělám daleko méně fotek, ale i videa, než
jsem dělal Aničce.
Bohužel efekt druhého potomka. Ale budu se snažit to napravit. Jinak
rodinka prosperuje dobře, manželka září štěstím. Anička začala
navštěvovat školku, což částečně přináší úlevu do 14:30 CET.
Kupodivu
davová psychóza funguje a ona i ve školce po obědě
spí, což by doma
nehrozilo! Zázraky se dějí. Vedlejším efektem pozitivního odpoledního
spacího jevu je opoždění upadnutí do stavu krátkého nočního bezvědomí
až na 21.hodinu večerní.
Zahrada se chystá na zimní spánek. Zakoupený vysavač na listí se velmi
osvědčil a svoje si už odpracoval u bříz, třešní
i ořechu. Ořech
zežloutl během tří dnů a opadal za týden. Jediné na co čekáme,
jsou
ořechy, které se zuby nehty drží větví. Opět čekáme. Na zahradě se
objevil zloděj. Černá veveruška si úspěšně dělá zimní zásoby ořechů, má
to tam nahoře na větvích jako na zlatém podnose. Takové návštěvníky
vítáme. Koho vítáme méně jsou žížaly, které se pustily do
provzdušňování trávy, což nesu hůře. A taktéž asi partička
myší, které
se rozhodly, že si budou budovat hnízdo na okraji trávy, takže část
trávníku v rohu zahrady je poddolovaná. On nakonec Důl Staříč
je
nedaleko. V pondělí se bude zimovat zahrada, vypouštět
závlaha, prostě
už aby zase startovala sněhová fréza (která nestartuje).
V práci to letos na bohatý vánoční kvartál nevypadá, naopak
tlaky se
stupňují, americký způsob tlaku a myšlení bývá někdy
k smíchu, někdy k vzteku. Každý pátek večer teď
beží na ČT2 anglický seriál Kancl, minulý týden tam byla super hláška
«the same shit, different day» to si myslím, že v tyto dny sedí
dokonale. Že bych se opět blížil své oblíbené pracovní pětiletce, kdy
dělám zásadní pracovní změny? No nic už jsem se dneska vykecal dost.
Možná zítřek přinese pozitivnější vnitropolitické zprávy, že
v druhém
kole senátních voleb třeba drtivě prohrál oranžový věstonický venuš
s bradavicí.
P.S. Minulý pátek jsem s výtiskem novin našel ve schránce mapu
frýdecko-místecka. V okamžiku, kdy jsem zjistil, že je na druhé straně
výrazně oranžová se stranickou agitkou, roztrhaná v okamžiku
putovala
do koše. Bylo to takové mé spontální rozhodnutí. Aničce budeme muset
asi přebarvit jedny tepláky nejmenované barvy, moc doma razí
a bolí z toho oči. Tak teď už opravdu stop mým
blábolům.
V pátek jsme byli s Juřou na prohlídce po
šesti týdnech.
Před
námi bylo miminko, které vypadalo, jako by šlo k doktorce hned
z porodnice, ovšem byli jsme vyvedeni z omylu
tvrzením, že
vlasatý
chalapeček je stejně starý. Uděluji tudíž našemu Jiříkovi nový titul
«palkovický gigant roku». Myslím, že oprávněně, jelikož teď
měří 59 cm a váží 5,3 kg. Tohle Aňa
měla snad ve
třech měsících. Musím
prozkoumat možnost vylepšení rodinného rozpočtu při odprodeji
mateřského mléka do mléčné databanky.
Zídka už má položené čepice. Vypadá to opravdu o hodně lépe.
Konečně i branka je osazena kováním. Děda uklidil v garáži,
takže
po skoro roce
auto poprvé vjelo do garáže. Celý týden prší, tak na zahradě je pěkně
čvachtavo. Trošku se obávám, že vody tam je až moc, a že to
nemusí
svědčit všem rostlinám. Při hloubení jamky pro novou kytku, jsem v
20 cm narazil na velmi mokřivo. Uvidíme. Musím udělat nove
fotky
podzimní
zahrady. Léto je už asi definitivně
v - pryč.
Asi nejenom nám se zdálo, že Jiřík i Anička jsou si jako miminka velice podobné. Dejavu - už viděno - je v tomto případě velmi příhodným výrazem. Dal jsem si tu práci a zkusil porovnat fotky čerstvě narozených prcků z jejich prvního dne. Je vidět, že verze 2005 i verze 2008 jsou docela kompatibilní. Výsledek v galerii Rodina. A Janě P. děkuji za impuls tohle udělat. I když zminovaný impuls byl nepřímo tlumočen telefonickými ústy Pájinka ve stylu «jako přes kopírák».
Jiří Olejník III. alias Ole junior se narodil dnes 07.08.2008 v třinecké nemocnici ve 2:00 ráno. Váží 4 kg a měří 54 cm. Vše proběhlo bez komplikací i když 6 dnů po termínu - prostě se mu to plavání tam líbilo. Rozhodně dobrou zprávou je, že bez problémů stihne zahajovací ceremoniál Olympijských her, a to mu podle mne šlo. Fotky přidám do fotogalerie během nejbližších dnů. Čekání skončilo.
Čekáme na Jiříka. Termín je v pátek. Přivítáme ho
tuberou
a kašlem, ale
náš zdravotní stav se postupně zlepšuje. Anička začíná kojit panenky.
Zahradu čeká výměna uhynulých rostin (nebylo jich naštěstí moc),
stříhání, hnojení a postřiky. Všechno chce svoje.
Trávník
čeká taky na postřiky a hnojení. Zídka čeká na betonové čepice
-
už
jsou složeny v garáži. Oktávka švagra Miloše čeká na opravu
blatníku a nárazníku - už nebudu couvat s vozíkem
půjčeným
autem. Dřevo na balkón
a i sám balkón čeká na příchod pana Mrozka.
A my čekáme
na Jiříka.
P.S. Za komoušů, když jsem se živil jako televizní maniak
a zvládl jsem
zkouknout v socialistické TV úplně všechno - včetně přímého
přenosu
moderní gymnastiky, tak
jsem viděl film «Čekání na déšť». Strašná nuda.
Čekání je nuda.
Výlet tatínků s dětmi do zoologické zahrady ve Dvoře Králové dopadl na jedničku. Počasí přálo, vše klaplo, večerní safari bylo zajímavé. Děti byly samozřejmě nadšeny nejvíce ze skákajícího hradu, zvířata brala jako nutné «zlo» výletu. Fotky ze zoo přidány do fotogalerie. Sága o padajícím internetu pokračuje. Pokus o odpoutání se od kyslíkového internetu dopadl zatím neúspěšně. Pokus o vizuální kontakt na několik vysílačů v okolí dopadl slovy «bydlíte v krásném dolíku obklopeném vysokými stromy». Dobrou zprávou na konec je pouze ten fakt, že se našel zdroj rušení kabelu telecomu. Věřte nevěřte zákeřná rušička je jeden dům pod námi...
Strejček Lola včera oslavil 60. Fotky v galerii rodiny. Anička začíná mít problémy s módními trendy. Fotky tamtéž. Zídka obložena kompletně i z vnější strany, zbývá položit pouze betonové čepice. Naplánováno na červenec. Zůstalo 20m2 obkladu. Návštěva Hluboček v Palkovicích. Žádný smrtelný úraz. Zábrana na schodech znovu upevněna nyní s pomocí 10 cm vrutů. Podceněna síla dětských paží. Konec fiskálního roku 2008 firmy Western Digital = úleva v práci. Poškozená místa v trávníku bude třeba dosét. Viděli jsme prvních 10 minut filmu «Po hlavě do prdele», doporučujeme pouze pro stavy překonání naprosté a ubíjející nudy. V pondělí jedeme s Aničkou na safari.
Přestože internet opět zlobí, přidány fotky z dětského
týdenního pobytu na Bahenci. Maminky i děti si to určitě
užily, jak je
na fotkách vidět.
Včera jsme utrpěli na euru vítezství, ale moc k pokoukání to
nebylo.
Středeční zápas s Potugalskem asi neuvidím, bo su služebně
v Řecku.
Trávníku se dostalo krátkého centimetrového sestřihu, načež se objevily
velké hnědé fleky. Tudíž hned na to přišlo na řadu vyčesávání staré
hnědé trávy, tak snad to pomůže. Jasno (zeleno) bude do
14 dnů. Od
pátku je
namontovaný v garaži změkčovač vody, vápníku jsme
dali
vale.
Po delší odmlce způsobené vším možným, opět něco nového.
Trávník jsem dnes úspěšně posekal už podruhé naší
novou vřetenovou
sekačkou. Poprvé jsem kosil minulý týden v pátek, kdy tráva
ještě byla mokrá, a taky šíleně vysoká po 4 dnech
opravdu intenzivních
srážek. Na poprvé jsem to zvládl za 2 hodiny, dneska jako
zkušený sekáč
už pouze hodina deset. Po desáté už to budu stíhat za deset.
Sobotní narozeninovou oslavu 3. narozenin Aničky jsme využili
k premiérovému rožnění na nerezovém grilu «made by
švagr
Venca».
Skluzavka dorazila, už je namontovaná a houpačky, žebříky
a jiné
harampádí má už své háky, tudíž houpání u nás na
zahradě
povoleno. Taky budu muset vybavit naší domácnost lepením pro
cyklistické duše, jelikož «přítel na telefonu» si opět hodně
píchl při sjezdu z Palkovických hůrek - hlavně nejmenovat.
A pokud budete mít pocit, že u nás v republice nic nefunguje,
na konec
jedna aktualitka z Řecka. Byl jsem tam před dvěma týdny na
služebce. V
pondělí stávka taxikářů - katastrofa sama o sobě, kdo ví, jak
se
bezvadně cestuje po Aténách. Dále stávka řidičů nákladních
vozidel včetně řidičů cisternových vozů. 75% čerpacích stanic bez
benálu, u zbytku dlouhatánské fronty. Zásobování
a logistika kompletně
na kolenou. A pro sichr v den odletu tříhodinová
stávka dispečerů
leteckého provozu. Pěkný výlet. Pěkný večer :).
Na zahradě to všechno začíná úspěšně kvést. Nedalo mi to, a plním tímto dokumentaristickou funkci. Nesmím taky opomenout dnešní hranaté narozeniny bratra Marka. Happy birthday.
Nadpis výše možná příliš agresivní, ale po naší páteční
zkušenosti s nákupem zahradního nábytku v IKEA... Šli
jsme
najisto,
jelikož jsme věděli dopředu, co chceme. Po příchodu do daného
nákupního sektoru, se nám zdálo, že stůl je poněkud menších
rozměrů, než jsme potřebovali. Bohužel nezdálo. Odpověď prodavače nás
opravdu šokovala - «ano větší stůl existuje, ale letos už se vyprodaly,
takže až za rok». Nevěřícně jsem asertivně sondoval skladovou
dostupnost
v jiných městech, ovšem ouha, přesun stolu z Prahy
(kde
skladem jsou)
do
Ostravy, to IKEA v 21. století neumí. Budiž, tak tedy alespoň
koupíme
židle s polstry, říkal jsem si. Sláva, židle v počtu
4 ks
skladem jsou, a umístění polstrů v barvách bílá
a černá,
nám bylo
taktéž
upřesněno panem prodavačem. V duchu jsem přemýšlel, kdo si je
schopen
koupit bílé polstry na zahradní nábytek, který stojí celé léto venku.
A opravdu asi nikdo, protože krabice s bílými polstry
byla
zásobena
dostatečným počtem kusů. A hádáte správně, černé polstry byly
poslední
dva. Na zoufalou otázku, jsem dostal smrtící odpověď, kterou už znáte.
Až příští rok. Nasrán s obličejem jako rudokožec jsme
ušetřili, i když jsme nechtěli. Kde udělali soudruzi ze
Švédska
chybu?
Jinak Anička už svůj domeček na zahradě má, a konstrukce
houpačky
a skluzavky už taky stojí. Už jenom mít z webu tu
skluzavku.
Tak podle plánu zahrada byla dokončena na začátku května. Teď už nás bude čekat pouze údržba :-). S realizací projektu jsme spokojeni a výsledek splnil naše očekávání. Objednal jsem novou sekačku, na dodání se bude čekat cca týden. Anička už má hotové pískoviště, domeček a houpačka se skluzavkou jsou ve výrobním procesu. Na třešni je nová ptačí budka, ale jestli se ptáčkům bude líbit, to se teprve ukáže. Zahradní nábytek je všude na jedno brdo, takže vyhrává klasika - IKEA. Fotky z ostravské zoo přidány do rodinné fotogalerie. Momentálně u nás frčí sitcom «How I met your mother» - doporučujeme, pokud máte rádi něco jako «Friends». A tímto zdravíme i opraváře kyslíkových telefonních linek, jelikož snad po 10 dnech problémů ADSL už nebude padat.
Blížíme se do finále. Čtvrtek a pátek byly věnovány pokládání trávníku. Do tří týdnů to má dokonale prorůst do sebe, ale teď to pořád vypadá jako zelená parketová podlaha. Počasí nám přálo, bylo relativně pod mrakem a žádné vedro, takže ideální pro trávu po transportu. Intezivně zavlažujeme a navíc i poslední dva dny celkem prší, tak snad se to chytne. Příští týden už by se mělo sekat. Vysazené rostliny začínají cítit větší prostor, nový substrát a příchod jara. Začínají rašit lístky, květy, vše na dobré cestě. Zahradě chybí poslední drobnosti - kameny, nášlapy, doladění trysek a jejich rozptylu, odvoz bordýlku, zastřihnutí smrčku.
Tak od včerejška je domulčováno. Ještě přijdou upravit nějaké drobnosti, a bude se čekat na trávník. Nejnovější fotky v galerii. Jako zahradník začátečník kropím zasazené stromky, keře a rostliny, aby se co nejlépe chytly. Ale jelikož jsem zahradník nezkušený, často mě tlak vody potrestá při odpojování hadice a jsem kompletně mokrý. Jak říkali zahradníci - začátecnické chyby :-) Začínáme se dívat po zahradním nábytku a Aničce po nějakém pískovišti, domečku a houpačce na zahradu.
„Proč fotíš ten černý igelit a proč to ještě dáváš na web?“. To byla otázka mé drahé polovičky z pondělka, kdy se začalo s druhou etapou prací na zahradě. Inu fotím to proto, aby to bylo zdokumentováno. Navíc po druhém dnu intenzivního sázení nezasazených rostlin stále neubývá, takže je stále co fotit. Anička dneska zdatně pomáhala zahradníkům, když chodila s konvičkou a kropila co mohla. Mám to natočené, ale na web se to rozhodně nevleze. Očividně jí jazyková bariéra nedělala problémy a ostychem rozhodně netrpí. Nejnovější fotky jsou ve fotogalerii. Trávník už možná příští týden?? A Lucka už teď ví, že všechno co řekne, můžete být použito protí ní :-) - alespoň tady na webu.
V úterý byla dokončena první etapa realizace zahrady, která zahrnovala modelaci terénu, drenáž, instalaci závlahy a pokládku travních lemů. Výsledek skoro měsíčního snažení najdete ve fotogalerii zahrady. Fotky jsem updatoval dnes. Závlaha vesele stříká, a teď se bude čekat cca 3 týdny, protože dáme šanci plevelu vyrašit na povrch, abychom ho potom zahubili jednou pro vždy před pokládkou trávníku. Druhá etapa realizace začíná v pondělí, kdy se začne sadit. Téměř 750 různých rostlin, keřů a stromů se má prý zvládnout během 3 dnů. No uvidíme :-)
Fotogalerie doplněna o fotky z víkendového velikonočního pobytu na chatě Bahenec. Vřele doporučujeme pro rodiny s dětmi :-) Po týdnu malého ladění, stránky mají konečně alespoň minimální fazónu, kterou jsem si představoval. Práce na zahradě už skoro týden stojí. Ona se zima na konci zimy zbláznila, a pomálu, ale přece jenom každý den sněží.
Zprovozněna fotogalerie rodinných událostí. Doufejme, že bude čas updatovat. Další novinkou z minulého týdne je, že ultrazvuk prozradil, že čtvrtým členem rodiny bude Jiřík (třetí v řadě po dědovi a taťkovi). A ještě poslední novinkou je, že od 10. března je mezi námi i Kubík Juřina, a tudíž jsem se stal opět strejdou.
Tak po krátké dovolené, která pro nás bohužel nedopadla příliš úšpěšně z pohledu zdravotního stavu většiny členů výpravy, malý update co se týče zahrady. Tento týden se zahradnická firma pustila do realizace projektu zahrady, tedy toho, co přes zimu venku stále vypadalo jako kupa bahna a bláta. Jak jim jde práce od ruky můžete sledovat zde. Fotogalerie je průběžně doplňována. Tráva by se měla zelenat od prvního týdnu v květnu (teda alespoň u nás).
Jmenujeme se Olejníkovi a bydlíme v Palkovicích v podhůří Beskyd, nedaleko Frýdku-Místku. Jsme prozatím tři (Anička, Lucka, Ole), ale v srpnu už budeme čtyři. O rodinných webových stránkách jsem uvažoval nejméně 2 roky, ale pokaždé jsem to odsunul, hlavně z důvodu toho, že jsem si nebyl jistý, že stránky budu pravidelně udržovat. I Lucka mě hned „pochválila“, že zbytečnější hračku zas tak dlouho neviděla. Oprašuji malé znalosti tvorby stránek z konce let devadesátých a hurá na to.